Už jsem zmínila, jak moc mám ráda zelenou? Pro ty, co mě sledují už nějaký ten pátek, to je myšleno spíš jako vtip. Zelenou se ráda obklopuji už odmalička. Pohled na zelené věci mě motivuje a dodává energii. Vždyť i má osobní instagramová zeď je, konkrétně mátovou, téměř vytapetována! A na zelenou jsem přešla i ve své ranní rutině, o které se chci právě dnes trochu rozepsat…

Co se týče mé ranní rutiny, nebudu vám ji absolutně dávat za příklad, protože je to většinou šílený boj s časem. Jsem typická sova. V noci neusnu dřív, než po půlnoci, ale mé tělo potřebuje spánek, jako každé jiné. Takže se mé vstávání často rovná pomalu až katastrofickému filmu. Pět načasovaných budíků v telefonu, o kterých netuším, že zvonily (a už vůbec, že jsem je posouvala a následně i vypla). Snídani doma téměř nestíhám. A i fakt, že nemám stanovenou plně pevnou pracovní dobu, mi k vylepšení mého time managementu zrovna nepomůže, spíš naopak. Snažím se to zlepšit a občas fakticky vstanu, a to opravdu brzo. Proklínám všechno a tvářím se jako kakabus, ale v ten moment, co se nasnídám a vrhnu do práce, jsem najednou superproduktivní a šťastná, že jsem to dokázala a těším se z toho, jak je den dlouhý. Noo, jenže už po obědě zívám a přemýšlím nad tím, jak by mi šiklo dvacet. Hecnu se. A pak, jakmile dodělám práci a doplazím se domů, z dvacky je rázem hodina a půl spánku. 😀 Vzbudím se a mám plno energie! ,,A sakra, ono to už je půl druhý ráno? Tak to se mi zas bude krásně vstávat…”

Naštěstí se tohle všechno dá vědecky odůvodnit. Musím přece respektovat svůj chronotyp! Jde o opožděný (tedy ne večerní, ale ranní) nárůst produkce melatoninu v epifýze. Melatonin je hormon a jeho hlavní funkcí je dodržet pravidelnost, volně přeloženo tak, že v podstatě čím více melatoninu se nám v hlavě uvolní, tím více se nám chce spát. A to mě jediné uklidňuje. Vůbec za to nemůžu! 😉

Read More →


Napadlo mě, že bych vám mohla doporučit parfém, který jsem si zamilovala v minulém roce, a zároveň vám ještě zpětně povědět i něco o mém výletu do Bratislavy, se kterým mé seznámení s vůní souviselo.

Read More →


Ahoj! Vítám vás zpět na blogu. Na tento úvod jsem se těšila tak moc, že teď netuším, s jakou informací začít dřív. Začnu s tím nejdůležitějším, a to s poděkováním. Díky za to, že jste se mnou byli v kontaktu a podporovali mě, i přestože se tu dlouho nic neobjevilo. Ačkoliv jsem nějakou dobu neblogovala, stále jste blog navštěvovali, psali mi milé vzkazy a motivovali mě k návratu. Za tu dobu, co jsem tu nic nepublikovala, se mi doslova změnil život. Vyřešila jsem si spoustu věcí, které jsem už dlouho odkládala. Všechna rozhodnutí a všechny kroky měly pozitivní dopad a já jsem momentálně tak šťastná, jako jsem snad nikdy předtím nebyla.

Jsem vděčná za to, co mám, za ty, které kolem sebe mám, a za to, že jsem sama sebe nezklamala, plním si sny a dělám, co mě baví. Mám-li být konkrétní, změnila jsem pracovní pozici a dělám přesně to, co mi jde, a díky čemuž se ráno budím ještě před budíkem, protože se těším, co mě v práci ten den čeká. Učím se tolik nových věcí a mám spoustu nových zkušeností, a tak nestagnuji tak na jednom místě, což mi dělá radost. Další důležitým krokem bylo mé nedávné přestěhování. Po dlouhém hledání jsem našla to, co jsem hledala. A teď si tvořím svůj vlastní domov, který jsem si kreslila na zadní stránky sešitů už na střední škole. A v neposlední řadě – mám i nový blog! Všimli jste si přesměrování?

Kissbook jsem psala více než šest let. Bylo to fajn, ale cítím, že jsem se za tu dobu dost posunula. Pozměnila jsem některé ze svých priorit, čímž se mi změnil pohled v podstatě na vše. Ale psaní článků mi neuvěřitelně chybělo, a tak jsem se rozhodla pro čerstvý start se vším všudy! Nyní se tedy budeme potkávat stále na Miině blogu, jen s novým trikem a názvem. A proč zrovna Everyday Mia? Neplánuji psát každý den. To mi mé momentální časové možnosti (a nepříliš zvládnutý vlastní time management) spíš neumožní. Hlavní myšlenka je taková, že bych se ráda zaměřila na, povětšinou, kratší články, které budou maximálně přirozené, z každodenního života pětadvacetileté holky. Tedy – každodenní Mia. Ne ta, která se dvakrát týdně upraví a nafotí post o patnácti nepřirozených fotkách na téma “co mám dneska na sobě”, ale ta, která si užívá no-makeup dny a řeší, zda si z uspořených peněz pořídí první lednici nebo postel. Vždy jsem se snažila o přirozenost, a teď se o ni budu snažit mnohonásobně víc.

Budu moc ráda, když se sem začnete opět vracet a budeme se zas navzájem inspirovat a podporovat. V závěru tohoto pilot článku už jen krátce díky za to, že jste mi věnovali svůj čas. Mějte se dobře a (velmi) brzy zas na viděnou! – M. Read More →


Nikdy jsem nedokázala pochopit, proč lidé nemají rádi pondělky nebo proč vznikl výraz fri-Yay. Dokud jsem tedy ovšem nevzala full-time job, ha ha. Teď už vše chápu. Neřadím se sice do skupinky odpůrců pondělků, protože se do práce většinou i těším, ale i tak jsem poznala, že mám mnohem méně času na své věci. Ptáte se, proč jsem se vlastně nechala zaměstat? Odpověď je jednoduchá. Poslechla jsem svou intuici. Cítila jsem, že nastal čas zkusit něco nového, naučit se nové věci, získat nové zkušenosti. A vedle vidiny těchto hezkých a pozitivních benefitů jsem také usoudila, že si potřebuji zase umět více (a produktivnějším způsobem) vážit svého volného času a poznat opravdový režim. Ono totiž, když jste svým šéfem, je sice super, ale zároveň tahle situace obnáší i několik povinností, jako například: plánovat, dodržovat své termíny a podobně. Jeden moc chytrý člověk mi jednou velmi lidsky řekl, že “ty druhé člověk ošulí, ale sám sebe ne”. A tak když jsem sebe, jako svého vlastního šéfa, začala šulit a tím prudit, protože jsem věci nedokázala dělat na 100%, našla jsem si šéfa jiného. 😀 To bývá sice občas taky vopruz, ale cítím, že jsem ve správném čase na správném místě. A to je pro mě momentálně to nejdůležitější. A proč jsem dnes zmínila zrovna tohle téma? Prvním důvodem je fakt, že se tu v září objevil teprve jeden článek, a tak jsem chtěla trochu posvítit na aktuální situaci. Učím se nové věci a věnuji se teď nové práci, abych se co nejrychleji zaběhla a měla pak zas více prostoru si dělat na tom svém. Druhou věcí je téma dnešního článku – sobota – je o dnešku a o věcech, které jsem si dnes nejvíce užila. Nedělala jsem sice nic výjimečného, ale asi i v tom bylo pro mě to kouzlo.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAOLYMPUS DIGITAL CAMERA Read More →


V pátek jsme si s Ájou vyjely na výlet do Drážďan. Stavily jsme se i v Primarku. Tam jsem měla v hlavě jasný seznam věcí, které bych si chtěla pořídit, což se mi i podařilo, a tak bych vám chtěla můj nákup i ukázat. V Primarku nekoupíte jen laciné hadry, pracholepky a další hlouposti. S trochou uvažování při nákupech, se tam dají sehnat i kvalitní věci, které 100% využijete, ale přitom je nebude třeba hromadit. A co jsem si tentokrát odnesla já?

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rosegold kovová ramínka ( 4€) Pro ty jsem si šla, jako pro první věc. Při minulých nákupech už jsem na ně totiž dvakrát zapomněla. Budu je mít na ty nejnovější kousky a hlavně na focení oblečení. Jsou pevná a kvalitní. Kdybych už v šatníku neměla kompletně plastová bílá ramínka, tak bych si klidně koupila tyto.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Read More →


Skutečná podstata článků vůbec nesouvisí s titulkem, ale souvisí s tím, co se mi nedávno stalo. A právě tento příběh, který vám povím, se stal základním kamenem k myšlence, která mi připomněla několik důležitých věcí. Vlastně ani fotka nesouvisí s mou příhodou a dokonce ani s myšlenkou, ale vybrala jsem ji, protože v ruce držím pohled, který jsem dostala, jako pozdrav z dovolené od kamarádky, díky které vznikl tento článek. Vyprávěla jsem jí, co se mi stalo a ona na to: ,,Miuš, to musíš napsat na blog!”, a tak píšu…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Read More →


Vzhledem k tomu, že v Praze bydlím teprve rok, stále ji objevuji. Baví mě být turistou, hlavně když mě navštíví někdo z mých blízkých, kdo z Prahy není. Ráda si s nimi projdu i ta nejznámější místa. Jako tomu bylo v pátek. – Dala jsem si proslulou zmrzlinu Angelato a prošla jsem si trasu od Václavského náměstí přes trhy, Staroměstské náměstí až k Prašné bráně.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Read More →


OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Přemýšleli jste někdy nad tím, zda jste dostatečně sobečtí? Jak tenký led je vlastně mezi sebeláskou a sobectvím v negativním smyslu slova? Povím vám něco, o čem jsem se ještě nikdy nezmínila. Vlastně toho bude i víc, ale vezmeme to po jednom. Do teď jsem moc nedokázala mluvit o svých životních zkušenostech veřejně, ale myslím si, že jsem připravená. Připravená se otevřít nebo alespoň pootevřít. Jsem si jistá, že každá úvaha a zveřejněná zkušenost může někomu pomoci. Počítám s tím, že ne každý, některé věci , které napíšu, přijme, ale to je život. Ne každý vás také bude mít rád, i kdybyste se o to snažili sebevíc. Je to prakticky nemožné. Důležité je, že se máte rádi vy sami, že sebe příjímáte se všemi pozitivy i negativy, že si sebe vážíte.  Read More →


Ahoj ahoj ahoj! Konečně jsem si našla chvíli, abych napsala report o mém press tripu do Budapešti, kam jsem byla pozvána značkou MAC cosmetics. Letělo se na tři dny, a to na trendy pro podzim zimu 2016 a master class pro makeup artisty. Měla jsem tu možnost, být toho všeho součástí. Výletu jsem se nemohla dočkat, jelikož jsem v Maďarsku nikdy nebyla, obvykle moc ráda připravuji reporty, a hlavně, miluji MAC, což už jste si ale pravděpodobně všichni všimli. Na trip jsem letěla s Gábi (pr girl MAC cosmetics), Rendy a Katkou Brans (vizážistkou v týmu Pat McGrath).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA Read More →